Který nástroj na obrázky potřebujete?
Nástrojů tady je víc, než kdo chce procházet jeden po druhém. Začněte radši od problému:
„Formulář pro nahrání tvrdí, že je moje fotka moc velká.” Skoro vždycky jde o rozměry, ne o velikost souboru. Moderní fotka z telefonu má na šířku kolem 4000 px; většina formulářů chce 1200 px nebo míň. Použijte nástroj na zmenšení obrázku — zmenšení šířky fotky na polovinu sníží velikost souboru zhruba na čtvrtinu, protože jste odebrali tři čtvrtiny pixelů.
„Potřebuju menší soubor při stejné velikosti.” To je otázka formátu, ne rozměrů. Převeďte to na WebP: stejná fotka ve stejných rozměrech obvykle vyjde o 25–35 % menší než JPEG při srovnatelné kvalitě. Použijte JPG místo toho, když to musí otevřít něco staršího, a PNG jen tehdy, když potřebujete průhlednost nebo ostré ploché barvy, protože PNG je bezztrátové a u fotografie obvykle vyjde ze všech tří jako největší.
„Chci tohle sdílet, ale ne to, co je na tom vidět.” Několik různých problémů: rozostřete tvář nebo dokument jemně, zpixelujte to, když má být cenzura vidět naschvál, a odstraňte EXIF blok, abyste odstranili GPS souřadnice, sériové číslo fotoaparátu a časovou značku — které přežijí jakékoli oříznutí a zmenšení, dokud je výslovně neodstraníte.
„Je to na bok.” Otočte po 90°, překlopte nebo zrcadlete pro vodorovný odraz — přesně to, co potřebujete, když selfie kamera obrátila váš text.
„Musí to vypadat jako naše.” Přidejte textový nebo logo vodoznak, zaobluje rohy pro karty a avatary, nebo převeďte do odstínů šedi.
„Potřebuju z tohohle obrázku barvu.” Barevná pipeta přečte přesnou hodnotu pixelu a vydá vám hex, RGB i HSL.
„Něco v téhle složce má špatnou velikost a nevím co.” Analyzátor rozměrů přečte celou dávku a vypíše šířku, výšku, poměr stran a velikost souboru v jedné tabulce.
„Odstraňte pozadí.” Odstraňovač pozadí vyřízne rozumně jednolité pozadí. Produktové fotky na bílém nebo studiovém pozadí zvládá dobře; vlasy proti rušné ulici ne.
Co vás nové zakódování skutečně stojí
Vyplatí se to vědět, dřív než cokoli převedete dvakrát.
JPEG a WebP jsou ztrátové: uložení zahodí detaily, o kterých formát sází, že si jich nevšimnete. Tahle sázka se dělá znovu při každém uložení. Otevřete JPEG, nic nezměňte, uložte ho znovu, a je měřitelně horší, než byl. Artefakty z prvního uložení se berou jako skutečný detail a kóduje se přes ně dál. Udělejte to osmkrát nebo desetkrát a je to vidět. Tohle je generační ztráta a je to důvod, proč mít originál a exportovat z něj znovu, místo abyste upravovali exportovanou kopii.
PNG je bezztrátové: ukládá každý pixel přesně a lze ho ukládat znovu a znovu bez degradace. Neumí ale vrátit škodu, která už se stala. Převod silně zkomprimovaného JPEGu na PNG dokonale zachová artefakty a soubor jen výrazně zvětší. Kvalita je pryč, PNG jen zastaví další zhoršování.
Praktický důsledek: provádějte změny rozměrů i formátu v jednom kroku, z originálu. Zmenšení fotky a její následné převedení znamená kódovat dvakrát. Každý nástroj tady znovu načte soubor, který mu dáte, tak mu dejte ten dobrý.
Proč žádný z nich nenahrává vaše fotky
Každý nástroj na téhle stránce vykreslí váš soubor na HTML canvas, pracuje s polem pixelů a výsledek přečte zpátky. To je API prohlížeče — běží na vašem zařízení a neexistuje krok, kdy by se obrázek někam odesílal. Nic k nahrání znamená nic k uchovávání a žádnou frontu, ve které byste čekali.
Znamená to taky, že stropem je paměť vašeho zařízení, ne cizí bezplatný tarif. Pár desítek fotek z telefonu najednou je na notebooku běžná záležitost; pár stovek velmi velkých fotek už může záložku zpomalit. Pokud se dávka zasekne, rozdělte ji.